Aktuality

Ve čtvrtek 4. října proběhlo v naší škole pro všechny děti vystoupení s názvem „Muzikohraní aneb netradiční hudební pořad s prvky muzikoterapie“. Děti byly rozděleny na dvě skupiny – mateřská škola a po nich zhlédli pořad žáci základní školy.

Vystoupení první skupiny probíhalo hravější formou. Prolínala se část teoretická s praktickými ukázkami a zapojením dětí. U druhé skupiny bylo více času věnováno praktické části – aktivní: společná práce s nástroji.   

Na úvod proběhlo seznámení s netradičními hudebními nástroji z různých koutů světa, jako jsou například Tibetské mísy, zvonky a činely, šamanský buben z Ameriky, dešťová hůl, koncovka a podobně. Děti poznávaly, že každý nástroj má svůj příběh, svůj specifický zvuk a na každý se jinak hraje.

Další část byla ryze praktická. Začala kouzlem. V Tibetské míse začala pod jejím vlivem perlit voda, kapičky vyskakovaly z mísy na nastavené ručky dětí. To se jim moc líbilo. Potom z kouzelného pytle každé dítě dostalo jeden hudební nástroj – různá chrastidla, činely, ozvučná dřívka, bubny aj. A začal koncert. Společně jsme se nejdříve naučili hrát ticho. Potom podle vzoru šamanského bubnu vznikaly krásné rytmické variace. Na čtveřici různě velkých bubnů djembe si děti i p. učitelky zkusily, jak takové bubny znějí.

A následoval závěr a s ním relaxace a uklidnění. Za hry ticha jsme poslouchali, jak dlouho mohou znít Tibetské mísy. Celý hudební program byl velice zdařilý. Lektor zapojil všechny děti tak, že zapomněly i zlobit. A ty nejmenší po výborném obědě ještě pomohl uspat pomocí tónů relaxační hudby.

I letos nám místní dobrovolní hasiči, p. Miřijovský a p. Netík, připravili poučné i zábavné odpoledne. Po exkurzi v hasičské zbrojnici a malém testíku dostaly děti malou svačinku. 

A protože počasí nám 20. září ještě přálo, přesunuli jsme se na hřiště, kde si všichni mohli vyzkoušet práci s hadicí, ošetřit drobná poranění a střelbu z pušky.

Vše bylo vzorně připravené, vztah k dětem byl velice přátelský, po celou dobu vládla pohodová atmosféra a za to vše vám, pánové, moc děkujeme.

Ve středu 29.srpna naše školka opět otevřela po dvouměsíční pauze své dveře, abychom tu společně s dětmi mohli zažívat nová dobrodružství, kamarádství a hlavně kopec legrace.

Přivítali jsme 24 dětí, z toho pouhých 5 chlapců a 19 děvčat. Přišli mezi nás také noví kamarádi a bylo co objevovat – nové hračky, velkou zahradu s pískovištěm a mnoho dalšího. Na slzičky také došlo, ale jsme si jisti, že za pár dní bude všechno v pořádku a všichni se do školky budou těšit.

Začátek září se ponese v duchu poznávání. Přestože téměř všechny děti navštěvovaly MŠ už v minulém roce, řada věcí pro ně je nová a tak si v prvních týdnech budeme se staršími dětmi opakovat a s novými seznamovat: s pravidly třídy, se svojí značkou, se svým místem u stolečku, apod.

Pevně doufáme, že si společně nový školní rok jak se patří užijeme!

                                                                                                          Natálie Jarkovská, DiS.

Volný čas trávený s rodiči, sourozenci a kamarády, rozmazlování u babičky a dědy, sladké lenošení, procházky, hry v přírodě, táboření -  tomu všemu je teď konec. Je třeba znovu myslet na školní povinnosti. Všichni zaměstnanci školy vše připravili, aby se děti i žáci mohli hned od prvních dnů vzdělávat.

Často slýcháme rodiče: „Už aby ty prázdniny skončily! Už aby zase začala normálně škola!“ Dočkali se a tak jako vždy začátek školního roku byl pro mnohé slavnostním okamžikem. Pro ty nejmenší, stejně tak jako pro jejich rodiče je však o něco významnější. Věřím, že i ti ostatní, kteří se odpočatí vrátili do školy po prázdninách, se také aspoň trochu těšili.  Ať už na své kamarádky a kamarády, na učitelky nebo prostě jen na něco nového, co se ve škole naučí nebo v ní zažijí.

Přeji proto nejen našim třem letošním prvňáčkům, aby se jim ve škole líbilo a dařilo, ale aby se do školy těšili a aby si kdykoliv v budoucnu nejen na tento den, ale na celá svá školní léta uchovali dobré vzpomínky.

Ráda bych také řekla několik slov učitelkám, ale i všem nepedagogickým pracovníkům, kterým pokračuje naplno další kus náročné a zodpovědné práce, kterou dělají.  Obracím se rovněž i na rodiče žáků a na širší veřejnost. Vzdělávání musí být věcí nás všech. Na školní vzdělávání se hrne ze všech stran zdaleka ne vždy podložená kritika. Problémy, které neumíme vyřešit tam, kde vznikají, jednoduše „přehazujeme“ na školu a učitele – od občanských postojů, přes finanční a další gramotnosti, až po bezpečné chování ve škole nebo v dopravě. Je třeba odmítnout názor, že škola může vyřešit vše. Musíme neustále připomínat nejvlastnější poslání školy – zajištění kvalitního vzdělání, které nelze garantovat mimo školu, dát dětem šanci a předpoklady pro jejich osobní rozvoj.

Přeji všem úspěšný školní rok!

                                                                                                                                             Mgr. Hana Boukalová

Mateřská škola zahájí provoz ve středu 29.08.2018.

Kdo by neměl rád krásné věci. Krásně se oblékáme, obklopujeme se krásnými věcmi, jezdíme na krásné zahraniční dovolené. Ale krásně může být i za humny. O tom jsme se přesvědčili ve středu 27. června, kdy jsme se vydali do Opočna.

Naše putování za památkami Opočna začalo hned po příjezdu autobusem v Informačním centru, kde jsme dostali pastelky a průvodce s úkoly, které musíme na naší průzkumné cestě splnit.

Podle jistých indicií postupně procházíme celou trasu.

První zastavení bylo u Morového sloupu na náměstí, potom jsme hledali reliéf na klášterní zdi, okolo zvonice a hřbitova jsme došli až na Trčkovo náměstí ke škole, cestou světla – průchodem – jsme přišli k rodnému domu Františka Kupky a okolo něj jsme zamířili do zámeckého parku. Letohrádek, skleník, opukové skály, Zlatý potok, čínský pavilon, první a druhý rybník, vodopády – bylo se na co koukat a po zámeckých schodech zpět na nádvoří zámku. Zde jsem plnili jeden z posledních úkolů: najít tajné dveře, které nás uvedou do výstavní síně s obrazy Fr. Kupky. Povedlo se! Už tu na nás čekala zástupkyně města, která nám zadala ale už opravdu poslední úkol. Najít obraz s koňmi, spočítat je a objevit ducha. Vše jsme splnili a vysloužili jsme si tím list paní starostky Opočna, který potvrzuje úspěšné dokončení putování s Františkem Kupkou. A nejen to.

Na samý závěr přišla sladká tečka ve formě výborné opočenské zmrzliny. Jak jinak, vždyť jsme byli v krásném městě Opočně.

Ve středu 20. června jsme se rozjeli do sousední vesnice Přepychy, kde jsme navštívili výstavu zrakových klamů s názvem "Okoklamy".

Schopnosti našich smyslů a našeho mozku nás asi nikdy nepřestanou udivovat. Díky smyslům vnímáme svět okolo nás. Interaktivní výstava s doprovodnými programy byly zaměřená na smyslové vnímání, zázraky přírodních jevů či důvtip různých vynálezů. Bylo dovoleno se exponátů dotýkat, ba bylo to přímo žádoucí ... mohli jsme si užít hru se světlem a stínem, dozvěděli jsme se něco o úžasném jevu zvaném "luminiscence", vytvořit si zářivé obrázky nebo nové loutky do stínového divadla, pohráli jsme si s UV světlem ... zkrátka jsme si odpoledne užili. A na úplný závěr přišla sladká tečka ve formě výborné točené zmrzliny.

Žáci 4. ročníku v naší škole každoročně procházejí kurzem dopravní výchovy. Jeho završením je pak cesta na dopravní hřiště v Rychnově nad Kněžnou, kde si získanou teorii ověří v praxi a zároveň projdou závěrečným písemným testem znalostí dopravních značek, řešení křižovatek a situací v běžném provozu. Za úspěšné zdolání všech úkolů jim je odměnou průkaz cyklisty, na který můžou být náležitě pyšní.

Jako dárek ke dni dětí jsme našim školákům a předškolákům připravili zážitek -  zhlédnout divadelní představení v Hradci Králové v divadle DRAK. Některá jejich loutková představení známe, protože k nám jejich herci každoročně zavítají do školy. Ale tentokráte to bylo obráceně.

Vyšňořeni  jsme ráno nasedli do autobusu a natěšeni vyrazili na kulturní zážitek. Už samotná budova nás překvapila.  Je pěkně zrekonstruovaná a spíš připomínala rodinnou vilku, než divadlo. Většina z nás tu nikdy nebyla a o to víc jsme se těšili dovnitř, kam jsme nedočkavě zasedli a nechali se unášet dějem divadelní pohádky Medová královna.

A tak jako ve všech pohádkách i zde nakonec moudré rady, odvaha a vzájemná pomoc při překonávání řady překážek pomohly ke šťastnému konci celého příběhu.

Děti si pohádku nejen užily, ale odnesly si i poznatky, kde se takový med vůbec bere, jak jej získat a jakou pokoru a trpělivost je třeba při této práci vynaložit. A také že platí ono známé: „Bez práce nejsou koláče“.

K nám do školy zavítal Cirkus Paldus. Byla to paní principálka Marie se svým klaunem – Pepou. Mnoha jejich trikům a veselým kouskům jsme se zasmáli. Pepa si z nás dělal legraci, neposlouchal a všemu se jen smál. S paní principálkou jsme si zakouzlili a nejvíce se nám líbila zvířátka, která jsme si mohli i pochovat. Na závěr celého vystoupení jsme se dozvěděli něco o opičce Žofince, která tu nebyla poprvé.  Všichni jsme si odnesli za odměnu nafukovací balónek. Představení se nám moc líbilo.