Aktuality

Už ve třetím týdnu nového školního roku k nám do školy zavítal profesionální varhaník pan Martin Kubát a poutavě nám představil život a dílo J. S. Bacha.

Dozvěděli jsme se, že nebyl pouze hudební génius, byl i obyčejný člověk. V jaké rodině se narodil, kolik měl sourozenců, že se dvakrát oženil a měl 21 dětí, zda pil raději kávu nebo čaj. Skladby, které nám zněly celým programem měly pohádkový motiv. Nejdříve jsme běželi v dešti na zámek, kde nás zastavila stráž. Potom jsme se setkali s panem králem a paní královnou na bohaté královské hostině. Nechyběla ani princezna a přísná chůva. Na závěr jsme si zazpívali veselou písničku. Pořad zaujal i nejmladší děti z naší mateřinky. Moc se nám vše líbilo.

     V pondělí 4. září přivítala naše škola, tentokrát v nově upravené, přistavěné a vyzdobené budově, opět své žáčky. Ze všech dětí, které se slavnostního zahájení školního roku zúčastnily, se pochopitelně největší pozornosti těšili čtyři prvňáčci, jimž tak chtěli učitelé, rodiče i ostatní žáci jejich první den ve škole co nejvíce zpříjemnit.

      Zahájení školního roku 2017/2018 se zúčastnil též pan starosta Petr Kubíček, který srdečně promluvil a popřál hodně úspěchů, zdraví, sil a trpělivosti  dětem, rodičům i učitelům. Věříme, že se bude dětem v naší škole opravdu líbit a že si z ní odnesou do života kvalitní základy pro své další vzdělávání.

 Všem, kdo jste tento den prožili spolu s námi, moc děkujeme. Žákům, rodičům i pedagogům přejeme krásný školní rok a těšíme se na další setkávání.

Gymnázium F.M. Pelcla v Rychnově nad Kněžnou vyhlásila 1. ročník výtvarné soutěže pro žáky ZŠ a víceletých gymnázií na téma:

Moje město/Moje vesnice.

Podtéma:

1. dům, ve kterém bydlím
2. sportování v našem městě
3. co ukážeme turistům

Do soutěže mohli vstoupit vzhledem k zadanému věku jen žáci 4. a 5. ročníku. A tak se našich osm pustilo v hodinách výtvarné výchovy do práce.

Věděli jsme, že se jedná o soutěž, o to více jsme byli natěšení ale také nervózní, aby se vše povedlo. Nejdříve jsme si povídali nad obrázky naší vesnice, co se nám u nás líbí, co nelíbí, zda bychom mohli i my samy něco zlepšit a hlavně, co bychom ukázali svým kamarádům z jiných míst.

Nápadů bylo mnoho, ale vyhrála zvonička. Každý z nás okolo ní chodí nejméně dvakrát denně. A když jsme ji chtěli namalovat, najednou to nebylo vůbec jednoduché. Jaký má tvar, jakou střechu, jakou barvu mají kameny, je smrček nalevo či napravo. Otázek bylo mnoho. Tužky klouzaly po papíře a gumovalo se o sto šest. Ale už se tu něco rýsovalo – a bylo to i k poznání - zvonička. Kreslili jsme takzv. technikou kolorované kresby.

Povedené obrázky jsme poslali do soutěže a ….. . A o to větší byla naše radost, když po týdnu zazněl telefon, ozvalo se ředitelství Gymnázia F. M. Pelcla, které nám sdělilo, že se jeden obrázek líbil i porotě. Nakreslila ho Adéla Rejdáková, která se umístila na 3. místě.                                                                                                                  Moc gratulujeme.

Poslední školní den roku 2016 jsme prožili netradičně. Na chodbě zněly koledy a zapálili jsme si prskavky.  Třída byla také netradiční. Lavice byly přesunuté do skupin podle ročníků.

A nyní byl na řadě vánoční koncert. Jako první jsme se předvedli my, žáčci 1. až 3. ročníku. Moc se nám zpěv za doprovodu klavíru, na který hrála p. učitelka, povedl. Dále své písně a koledy zazpívali žáci 4. a 5. ročníku. Také se vše povedlo, o čemž svědčil veliký potlesk.

Vánoční čas je časem pohádek a také i my, jsme si jednu přečetli. Byla o známém loupežníkovi Rumcajsovi. K příběhu jsme dostali pracovní listy, které jsme se snažili správně vyřešit.

Dalším vánočním úkolem bylo složit básničku podle vylosovaného obrázku. Rýmování se nám líbilo. Poslední úkol z českého jazyka byl složit jednu sloku koledy, rozstříhanou na slovíčka, kterou jsme si společně zazpívali.

Dvě hodiny utekly jako voda a byla svačinka. Potom na nás čekaly matematické vánoční úkoly. Každý ročník si vyřešil svůj list. Dále jsme luštili tajenky, hádanky, kvízy a jiné zábavné úkoly.

Po netradičním vyučování jsme se vypravili na vycházku do okolí školy. Zde jsme si procvičili znalosti z prvouky a přírodovědy. Na úplný závěr hezkého vánočního dopoledne jsme dostali diplom a už jsme se všichni těšili na opravdového Ježíška u každého z nás doma.

Velice Vám děkuji za možnost uspořádat animační programy ve Vaší školce a škole.

Děti byli moc hodné a poslušné a já jsem si odvezla nádhernou vzpomínku na to, jak mohou být děti krásně vedeny v souladu s přírodou a poté rostou do krásy tak jako tomu je u Vás.

Děkuji Vám tedy zato, že se o děti tak hezky staráte a vedete je k tomu, co i Jan Ámos Komenský sám chtěl, tedy k lásce, moudrosti a dalším kvalitám lidských vlastností.

Věřím tomu, že i děti si animační programy užily stejně jako já.

Se srdečným pozdravem                   Olga Sigid

Ve středu 21. prosince naši školu navštívila paní lektorka, která školákům s „Cestou kolem světa“ zpříjemnila předvánoční čas. Během putování děti navštívily několik zemí a při té příležitosti se naučily také spoustu slov v cizích jazycích. 

První zastávka byla ve Španělsku, kde během pohybové hry děti počítaly. U našich sousedů, v Německu, zase popisovaly části těla a ve Francii se seznámily s číslicemi. Ruština sice někdy zní podobně jako náš český jazyk, ale co psaná podoba? Základní barvy – modrou, červenou, žlutou a zelenou – jsme nejenom slyšeli, ale také viděli napsané azbukou. Na závěr jsme doputovali do Anglie, kde jsme se naučili rozeznávat pozdravy.  Paní lektorka nás také seznámila se zdejšími vánočními zvyky. Věděli jste, že v Anglii dětem nosí dárky Father Christmas (Otec Vánoc)?

Celý program byl ukončený zpěvem anglické koledy a rozdáním dárků pro děti. Jednalo se o cracker – malý dáreček s překvapením, který si dávají na talíř lidé v Anglii před vánočním obědem.

Čas plyne jako voda a nedá se zastavit. Už tu zase máme advent – čas očekávání a nadějí. Děti předškolní i ty školní mají jistě jiná očekávání než my dospělí, přesto některé tradice nám jsou všem blízké. A jaký by to byl advent bez Mikulášů a čertů.

Letos k nám do školy zavítali v úterý 6. prosince dopoledne. Mikuláš, vážný a vznešený, promlouval k dětem, které za básničku nebo písničku obdarovával nadílkou. A čert? Ten sice naháněl strach, řinčel řetězem, rámusil a hartusil, ale nakonec si do pekla nikoho neodnesl. Ty děti, které občas zlobí, slíbily polepšení, ty malé se držely paní učitelky a také slibovaly. Alespoň pro jistotu, aby si to čert ještě nerozmyslel.

Nakonec děti společně zazpívaly písničku. Ve školce O Mikulášovi, ve škole O zimě a Mikuláš s čertem se odebrali na další pochůzku: „Šťastnou cestu Mikuláši i čerte a zase za rok na shledanou!“

Pondělní dopoledne po podzimních prázdninách jsme prožili nejen společně s češtinou, angličtinou či matematikou, ale také se zajímavým hudebním programem.

            Děti v mateřské škole společně s autorem vyprávěly pohádku a pomocí zvuků tvořily prostředí, děj, jednotlivé postavy a pod. Tak automaticky a přirozeně vnímaly zvuk a dávaly ho do souvislostí. Učily se uvědomovat si jeho délku, barvu, sílu i výšku a přiřazovat ho různým činnostem. Rozvíjely svou zvukovou paměť. Děti se v žádném případě nedělily na "hudebně nadané a nenadané" a ani se tak necítily.

Program pro nás, školáky, měl název "Zvuk" a přímo nás vybízel k interaktivitě a blížil se spíše workshopu. Seznámili jsme se s jednotlivými etnickými hudebními nástroji napříč kontinenty a jejich prostřednictvím jsme vnímali rozdíly, ale i propojení mezi jednotlivými národy. Pro tvorbu zvuků byly využity muzikoterapeutické nástroje s čistým přirozeným laděním. Např. Sitar, hangdrum, kalimba, fujara, tibetské mísy atd. Navíc jsou to nástroje, které skvěle zobrazují jednotlivá etnika. Měli jsme příležitost se aktivně zúčastnit produkce. Dozvěděli jsme se např. o základech nekonečného dechu při hře na didgereedo, vyzkoušeli jsme si hrdelní zpěv mongolských pastevců i alikvótní zpěv tibetských mnichů.

Program se nám moc líbil.

Podzim je tu a s ním i období výlovů rybníků. které je tradičním vyvrcholením nelehké rybářské práce. Co o výlovu píše odborná literatura? „Výlov je proces, při kterém rybáři přemísťují ryby z rybníků. Tato činnost se provádí tak, že dojde k vypuštění rybníku, po kterém začíná vlastní výlov. Ryby jsou loveny buď přímo do sítí v rybníce zatahováním, nebo v lovišti, které může být přímo v rybníce, nebo pod hrází. Ryby jsou poté nabírány podběráky do přenosných vaniček, nošeny do kádí, tříděny váženy a nakládány na dopravní prostředek, který je rozveze na místo určení, většinou do sádek, kde čekají na svůj další osud.“

            Rybník před naší školou jménem Baba, tedy spíše ryby v něm, čekal stejný osud. V úterý 25. října se konal jeho výlov. A to jsme si nemohli nechat ujít. Čekali jsme, až se úplně rozední a okolo 9. hodiny jsme vyrazili k rybníku. Docela hustě pršelo, jak jinak, vždyť je podzim, ale nám to nevadilo. Viděli jsme vše, co se píše o výlovu výše.  Loviště, vypouštění vody, sítě, kádě, podběráky a i auto, které nakládalo vytříděné ryby pomocí hydraulické ruky. V kádích ale nebyly ryby, které sníme na Vánoce. Tito kapříci a amuři byli ještě malí. U nás  v Bolehošti byli něco jako ve školce. Rybáři je převáželi do rybníku v Semechnicích, kde budou na jaře zase vyloveni a převezeni do dalších rybníků, ze kterých teprve až po dvou letech poputují na vánoční stůl. Byla to pěkná podívaná a rybářům přejeme Petrův zdar! 

Prázdniny se překulily a už tu máme 1. září 2016. Zahájení nového školního roku 2016/2017 proběhlo tradičním setkáním školáků, pedagogů, rodičů prvňáčků, starosty obce a dalších hostů. Krásné letní počasí přispělo k výborné náladě a sluníčko vykouzlilo všem příjemný úsměv na tváři. Do 1. ročníku jsme letos přivítali 6 školáčků, kteří se přidali k dalším 17 již ostříleným spolužákům. 

Prvňáčkům, ale i ostatním žákům přejeme, aby do školy chodili rádi, s nadšením a aby těch usměvavých a úspěšných dní měli mnohem více, než těch méně zdařilých.  Rodičům pak přejeme spoustu trpělivosti a pochopení. Budeme tu pro sebe, budeme tu pro vás, a když se budeme všichni snažit, určitě to spolu zvládneme.