telefon +420 734 675 291 email zs@bolehost.cz Datová schránka: wthmbqr
Drobečková navigace

Úvod > > Aktuality

Aktuality


Zde se můžete registrovat k odběru aktualit.

Štítky:





Tvořivá dílna

Využili jsme nabídky  Domu dětí a mládeže v Týništi n. Orl. a v předvánoční čas  v pondělí

2. prosince, kdy nešel v obci elektrický proud, jsme linkovým autobusem vycestovali na kreativní výtvarnou dílnu.

Pro některé děti bylo brzké ranní cestování přece jenom hektické. Ještě tři minuty před odjezdem autobusu nás byly jen tři čtvrtiny, někteří doběhli opravdu na poslední chvíli nebo nás dohonili v Křivicích.

Klid a pohoda na nás dýchly až při vstupu do Sluníčka, kde se nás ujala  milá paní vedoucí. Celá budova byla vánočně vyzdobena  a žáci pod jejím vedením vytvářeli zajímavou vánoční dekoraci z barevných sáčků od čaje. Rozvíjeli tak jemnou motoriku a ověřili si své zkušenosti z pracovních činností a výtvarné výchovy. V přestávce si prohlédli vánoční výstavu a byli nadšeni z perníkových betlémů, které nejen krásně vypadaly, ale také nádherně voněly.

Všechny děti byly moc hodné a šikovné, takže si domů každý odvezl alespoň jednu vlastnoručně vyrobenou hvězdu.

.          



Škola Zdravé pětky

Ve čtvrtek 31. 10. proběhl v naší škole výukový program zaměřený na způsoby správného stravování – Zdravá pětka. Dvě hodiny se dětem věnovala paní lektorka Darja Micherová. Ta měla připraveno mnoho zábavných úkolů, které děti plnily v pěti skupinách. Nejenže se při jejich řešení dozvěděly spoustu zajímavých informací, ale také se velmi pobavily. Celý program byl ukončen hrou na kuchaře, kdy si děti sami z různých druhů ovoce a zeleniny připravily pestrý tác plný zdravého mlsání. Za odměnu si každý domů odnesl několik drobných dárečků a také vysvědčení Zdravé 5.  



Vítání občánků

V neděli 20. 10. se v Bolehošti vítali noví občánci. Naše žákyně – Anna Fabiánová, Věra Hojná, Anna Vinterová, Eliška Minaříková, Anna Nováková a Eliška Netíková - pozdravily děti, jejich rodiče a prarodiče pěkným pořadem složený z básniček říkadel a písniček.



Beseda nad knihou J. Vítové

V pondělí 30. září navštívila naši školu paní spisovatelka Jitka Vítová, která napsala dětskou knížku O Květušce a tesaříkovi. Vyprávěla nám o tom, jak knížku psala, jak vznikaly ilustrace a přečetla nám ze své knihy ukázky. Během povídání jsme se také nenásilně seznámili se životem hmyzu.

V druhé části besedy měly děti možnost ve skupinkách knížku prolistovat a porovnat ilustrace s černobílými návrhy. Dále děti plnily čtenářské úkoly, po jejichž vypracování si mohly za odměnu vybrat dva obrázky a vybarvit je. Beseda byla velice zajímavá a některé děti dokonce inspirovala k zakoupení této knihy.



Začátek nového školního roku

V pondělí 9. září se naše škola opět otevřela, aby zahájila nový školní rok 2013/2014. Z důvodu zahájení rekonstrukce budovy školy jsme se  sešli oproti jiným školám o týden později, protože stavební práce, které měly proběhnout během letních prázdnin, začaly až 2. září. Nám - zaměstnancům školy - tato situace zkomplikovala úklidové a přípravně práce na zahájení výuky a rodičům pak přinesla obtíže s dalším týdnem hlídání svých dětí. Stavební ruch bude nadále pokračovat a tak nám nezbývá nic jiného, než být další dva měsíce trpěliví  a těšit se na nový kabát naší krásné školičky.

Všichni jsme se snažili, aby 9. září přišly děti do čistého prostředí. Zkušení školáci zamířili rovnou do svých tříd za svými třídními učitelkami, ale prvňáčci přišli v doprovodu svých rodičů. Čekalo je důstojné zahájení jejich prvního školního roku, na které si pro ně jejich starší spolužáci připravili pestrý program. Novopečené prvňáčky jsme nejen slavnostně přivítali, ale po zjištění, jak jsou připraveni na vstup do školy, byli ošerpováni červenými stuhami s nápisem „Prvňáček“.

Letos jsou to tito dva:

Lenka Hojná

a

Jiří Touc.

 

Oba žáci mají v naší škole starší sourozence, takže už vědí, jak to ve škole chodí. Ničeho se nebáli a hravě zvládli první den školy, který už byl pro všechny školáky dnem  vyučovacím do 12 hodin.

Nejen jim, ale i všem ostatním dětem přejeme úspěšný školní rok plný nových znalostí a dovedností!

                                        



Konec školního roku

K velké radosti všech školáků byl školní rok 2012/2013 ukončen už ve středu 26.6. Důvodem je plánovaná výměna oken a zateplení celé budovy.

Přestože počasí bylo podmračené a deštivé, všechny děti přišly poslední školní den slavnostně oblečené a s úsměvem na tváři.

Nejprve jsme se rozloučili s našimi  nejstaršími - Simonou Brandejsovou, Martinem Skokanem a Ondřejem Stodůlkou, keří odcházejí do 6. ročníku. Snad budou na naši školu vzpomínat v dobrém.

Ocenili jsme některé žáky za úspěšnou reprezentaci naší školy v soutěžích.

Poté se děti rozešly do svých tříd, kde s napětím očekávaly předávání vysvědčení. Protože každý věděl, jak celý rok pracoval, nikdo nebyl nemile překvapen.

Všem dětem přejeme krásné a slunečné prázdniny!                                                                                                                                        Vaše učitelky

                     

 

 



Jak plamínek Ferda k rozumu přišel

vítězná pohádka  - 1. místo v okresním i krajském kole

autorů Anežky Holubové a Miroslava Másla, žáků 2. roč. ve šk. roce 2012/2013

odborná spolupráce: Mgr. Denisa Školníková

         V jedné malé vesničce pod Orlickými horami jménem Bolehošť žil byl plamínek. Byl to malý, veselý plamínek Ferda. Rád pomáhal lidem. Když ho potřebovali, přispěchal hned na pomoc zatopit v kamnech, jindy zase pomohl uvařit polévku nebo jen tak hřál pro radost. Ale neměl žádné kamarády.

„Už mě to tu samotného nebaví. Všichni okolo mě mají kamarády a já ne. Vydám se nějakého hledat.“ A jak řekl, tak udělal.

Rozběhl se po cestičce na louku k lesu. Tu se ale za ním ozývaly smutné hlásky kytiček, keřů, broučků, berušek, mravenců a všech ostatních, okolo kterých plamínek Ferda běžel.

„Ach, ach, co to tu bylo? Co mi to popálilo kořínky?“

A z druhé strany se ozývá: „Au, au, to to bolí! Někdo mi popálil nožičku.“

A celá příroda okolo Ferdy byla popálená. I plamínek byl smutný, že nenašel kamaráda a ještě si udělal více nepřátel. A tak se smutný schoulil na kraji lesa do klubíčka a pomalu doutnal.

V jednu chvíli okolo plamínku něco zašustilo. Lekl se, zvedl oči k nebi a dívá se, co to bylo. A v tu chvíli znovu fiúúú, fiúúú, fíííí.

„Kdopak jsi?“ ptá se ustrašeně plamínek.

„Já jsem větřík Pepík, a ty?“

„Já jsem plamínek Ferda. A co tu hledáš, Pepo?“ ptá se už méně ustrašeně Ferda.

„Nic, jenom jsem se chtěl trochu proletět a tu vidím na louce u lesa malý dým. Tak se jdu podívat, co to tu je a vidím tebe. A co že jsi tu tak sám a smutný?“ povídá Pepa.

„Nemám žádné kamarády a tak jsem se je vydal hledat. Jenomže po cestě jsem si udělal ještě víc nepřátel a kamaráda jsem nenašel.“

„A co já,“ ptá se Pepa, „se mnou by ses nechtěl kamarádit? Naučím tě různým kouskům a zažijeme mnoho legrace.“

To se Ferdovi líbilo a byl rád, že už má kamaráda. Ale nevěděl, co ho čeká.

„Tak co, jdeme si hrát?“ povídá větřík Pepa Ferdovi.

„Ano, ano, ano,“ nadšeně poskakuje plamínek a je mu jedno, co se okolo něj děje.

„Zahrajeme si třeba na foukanou,“ povídá Pepa a hned nafoukne tváře a vypustí vzduch na  Ferdu. Ten se nejdříve zatřepe, ale potom se začne zvětšovat a je stále větší a větší. Pepa se velkého Ferdy lekl a uletěl pryč. Plamínek, tedy teď už plamen Ferda, dostal také ze sebe strach, ale nevěděl, co si má se sebou počít. Stále roste a roste, kouří a kouří a pálí vše kolem sebe. 

Kde se vzal, tu se vzal nad plamenem Ferdou se objevil mráček Matěj. Vidí z té výšky, jak je u lesa velký oheň.

„Toto se mi vůbec nelíbí, musím něco udělat!“ šeptá si pro sebe mráček Matěj. „Hej, ty tam dole, co to provádíš? Děláš okolo sebe velkou škodu!“

Ferda odpovídá se slzičkami v očích: „Hrál jsem si s kamarádem větříkem Pepou na foukanou a on mě rozfoukal a sám utekl. Teď nevím, co mám dělat. Pomůžeš mi, prosím?“

Matěj se dlouho nerozhodoval a spustil veliký liják. Kapky padaly na Ferdu tak dlouho, dokud se z něj opět nestal malý plamínek Ferda.

„Mockrát ti děkuji, ale nevím kdo jsi?“ ptá se Ferda.

„Já jsem mráček Matěj a ty?“

„Já jsem plamínek Ferda. Když jsi mi pomohl, tak budeme kamarádi?“

Matěj ale odpověděl: „Já jsem voda a ty jsi oheň. My se kamarádit nemůžeme.“ Zamrkal na Ferdu a odletěl daleko do nebe.

Ferda zůstal zase sám, ale byl rád, že všechno dobře dopadlo. Už si kamarády nehledal a věděl, že ani vítr ani voda to být nemohou.

 

 

 

 



Úspěchy našich žáků

Během školního roku 2012/13 se bolehošťští školáci zúčastnili několika soutěží, za které byli oceněni.

Za účast ve výtvarné soutěži Říše ryb získala Čestné uznání děvčata Barborka Ševcová z mateřské školy a Eliška Netíková ze základní školy.

V literární soutěži Požární ochrana očima dětí soutěžili Miloslav Máslo a Anežka Holubová s  pohádkou Jak plamínek Ferda k rozumu přišel. Porotu jejich společná práce zaujala natolik, že získali diplom za 1. místo v okresním a poté i v krajském kole.

Žáci 3. ročníku se účastnili celostátního testování Stonožka. Naše žákyně Eliška Minaříková získala úžasné ocenění za nejlepší výsledek v Královehradeckém kraji.

Všem jmenovaným patří dík za vynikající reprezentaci naší školy.

                                         

                                                             



Život se psem není pod psa

Datum konání: 20. 6. 2013

Teplé a slunečné čtvrteční dopoledne nám zpříjemnil program Život se psem není pod psa. Na školní zahradu k nám přijela chovatelka se svou fenkou rasy Puma. Byl to moc milý a hodný pejsek. Seznámili jsme se se životem psů, s jejich potřebami a jak se k nim máme chovat, abychom byli spokojeni nejen my, ale hlavně naši miláčci. Program byl velmi pěkný a odnesli jsme si užitečné rady.



Školní výlet

 V pondělí 24. června jsme spolu s děti navštívili skalní město v Adršpachu. Přestože v Bolehošti celé dopoledne pršelo, nad adršpašskými skalami byla pouze zamračená obloha a my jsme tak v příjemném počasí mohli procházet mezi roztodivnými skalními útvary. Minuli jsme Džbán, Homoli cukru, Gotickou bránou jsme prošli na Sloní náměstí a na naše požádání pan Krakonoš spustil Velký vodopád. Po projížďce na jezírku jsme zvolili náročnější zpáteční cestu vedoucí přes několik stovek schodů a přes velmi úzkou Myší díru.

Celý výlet jsme si moc užili a ke škole jsme se vrátili příjemně unavení a se spoustou zážitků